Budujeme a staráme se. V regionu Frýdku-Místku a okolí.
Samozřejmě, že onen prodejce neodpovídá za případné škody vzniklé nedodržením jeho pokynů a doporučení. A ano, je pravda, že při vyšší teplotě se z vody uvolní více těkavých sloučenin, které pak konstrukci zastřešení více namáhají. Ale neměl by s tímto výrobce počítat? Neříká tato podmínka dost o kvalitě jeho produktu?
Možná se při výběru zastřešení bazénu nespoléhejte na kolo štěstí, ale raději na jasná fakta. Vrátí se vám to v jeho životnosti a (ne)náročnosti údržby.
Každopádně nekonečné seznamy důvodů pro zamítnutí reklamace jsou i tak trochu pochopitelné. Mnoho lidí totiž nemá potuchy, jak svůj bazén správně provozovat. A tak si poškození bazénu nebo zastřešení často způsobí sami – svým špatným přístupem.
Otázka však zní: Měli by se majitelé bazénů po podmínkách provozu pídit sami? Nebo je má do všeho zasvětit ten, kdo jim bazén nebo zastřešení dodává? Co myslíte?
Jsme pro to druhé – pro úplnou otevřenost, a tak vám ukážeme, jak se postarat o zastřešení a kde se při údržbě ukážou rozdíly mezi levným a drahým.
„Při posuvu modulu postupujte tak, aby docházelo k rovnoměrnému pohybu a zabránilo se jeho křížení. Posun modulů provádějte vždy ve dvou osobách.“ Opět citujeme z těch stejných provozních podmínek. A tento výrobce zastřešení dobře ví, co říká. V předchozím článku o konstrukci zastřešení jsme ukazovali (a níže vám to ukážeme znovu), jak se mohou lišit nosné profily, když se podíváte do jejich nitra.
A pak není divu, že zastřešení s takto „nedomrlými“ profily musíte posunovat ve dvou lidech.
Oproti tomu zmíníme jednoho našeho zákazníka. Už od roku 2005 má zastřešení českého výrobce Alukov a i po takové době ho posouvá sám. Jednou rukou. A nic se nekříží.
Právě Alukov, jehož produkty nabízíme našim zákazníkům i my, dává na zastřešení 5letou záruku a na samotný polykarbonát dokonce 15letou záruku. I tohle něco vypovídá.
Pravý polykarbonát totiž docela dost vydrží. Dokonce i krupobití. Problémy ale nastanou, pokud vás prodejce zastřešení naláká na exkluzivní čirou výplň, která ovšem – namísto z polykarbonátu – bude z levnějšího a méně odolného organického skla. To naopak moc nevydrží. Takže na to pozor.
Každopádně tak či onak, stejně uděláte nejlíp, když si zastřešení připojistíte.
„Je nutné seřadit jednotlivé moduly pod sebou navzájem a pevně je s použitím prokladů mezi jednotlivými profily oblouků vymezit tak, aby případnému tlaku sněhu mohly odolávat všechny moduly společně.“ Konec další citace.
I tento pokyn má dozajista smysl. Výrobce si je totiž vědom, co profily jeho zastřešení vydrží.
U pořádných profilů ale nic takového řešit nemusíte. Správně byste navíc měli zastřešení nad bazénem na podzim zatáhnout a otevřít ho až na jaře. To zabrání hromadění srážkové vody, která pak může v konstrukci promrznout a roztrhnout ji.
Zatažené zastřešení chrání před promrznutím také bazén, na jehož hladině se díky tomu tvoří slabší vrstva ledu. A čím větší vrstva ledu, tím větší riziko poškození bazénu.
Každopádně sníh ze zastřešení průběžně odklízejte, protože větší vrstva může prolomit polykarbonát. Obzvláště nemají-li nosné profily dostatek výztuh, jako je tomu běžné u lepších modelů zastřešení.
Odklízejte tedy, ale bezkontaktně. Žádný smeták! Tím polykarbonát poškrábete. Pouze po stranách zastřešení – podél kolejnic – odházejte ve sněhu cestičku a sníh už ze zastřešení sjede sám.
Když jsme u té zimy a sněhu, měli byste vědět, že každé zastřešení je jen a pouze třísezonní. To znamená, že vyhřívat vodu v zastřešeném bazénu můžete na jaře, v létě a na podzim. Ne v zimě.
Pokud budete vyhřívat svůj zastřešený bazén na 33 °C i přes zimu, uvnitř profilů se kvůli velkému rozdílu teplot mezi vnitřním a vnějším prostředím nahromadí kondenzující vlhkost. Ta pak během chladných dnů v profilech zmrzne a při větším množství je dokáže i roztrhnout.
Samozřejmě i v případě zazimovaného bazénu bude teplota pod zastřešením vyšší než venku. Ale nikdy nenastane tak extrémní a pro zastřešení rizikový rozdíl teplot, jako když vodu ohřejete na 33 °C.
To spousta lidí nedělá. Ale až vy budete čistit zastřešení bazénu, začněte u kolejnic. Napřed je spláchněte vodou z kýblu nebo hadice a smetáčkem z nich dostaňte ty nejhrubší nečistoty. Jeden kamínek totiž umí v kolejnicích udělat pěknou paseku. Pak teprve vezměte vapku a kolejnice pořádně prostříkejte – včetně mezer, do kterých se smetáčkem nedostanete.
Samotné zastřešení pak postříkejte saponátem – my používáme šetrný Nerta Carnet Jumbo pro bezkontaktní mytí. Bílá pěna, která po nanesení vznikne, pak ze zastřešení steče i s nečistotami.
Špínu z hliníkových profilů můžete klidně vyčistit houbičkou – dokonce i její drsnější částí. Nicméně na polykarbonát houbičky, kartáče, pasty, prášky a nic podobně agresivního nikdy nepoužívejte. Pouze proud vody z tlakové myčky. Jinak si polykarbonát poškrábete, a to není pěkné.
Alukov má pohyblivé spoje zastřešení ošetřené olejem. Takže stačí, když na kliky, zámky či aretace jednou za rok stříknete WD40. Rozhodně ale nepoužívejte olej silikonový, na který se lepí nečistoty.
Gumová těsnění pak vydrží roky. Máme zkušenost, že na zastřešeních Alukov vše vypadá i po letech pořád stejně. A kdyby cokoliv, dá se jakýkoliv díl vyměnit. Dokonce i na starých modelech zastřešení, u kterých si už ani nevzpomenete na název modelu. Alukov si totiž vede databázi, ve které je schopen dohledat nákup každého zákazníka – třeba i 15 let zpátky.
Péče o zastřešení je tak vlastně docela jednoduchá. Když se ovšem už při nákupu nenecháte zlákat zdánlivou úsporou. Na kterou pak doplatíte – a ušetřené peníze stejně jednou zaplatíte. A když si pečlivě přečtete provozní podmínky a všeobecné obchodní podmínky. Abyste se jednou nedivili, co všechny patří do výjimek ze záruky.
A pokud se chcete podívat do střev zastřešení – na to, co ani v showroomu vidět nemůžete – přečtěte si náš článek o konstrukci a výběru zastřešení.
