Budujeme a staráme se. V regionu Frýdku-Místku a okolí.
Při běžném provozu bazénu dochází k jeho neustálé kontaminaci. Přičemž hlavním zdrojem znečištění jste chtě nechtě vy. Zkrátka lidi, co se koupou. Nicméně nejste jediní, kdo znečišťuje váš bazén. Původcem mohou být i ptáci a hlodavci, špatně udržovaná technologie nebo okolní vzduch. Vlastně by se dalo říct, že riziko poletuje všude kolem a váš bazén je ideálním prostředím pro šíření nemocí.
Samozřejmě, můžete namítnout, že právě z toho důvodu používáte dezinfekci. Jenže pozor! Vedlejším produktem dezinfekce jsou další toxické látky. Takže potlačíte-li v bazénu riziko mikrobiologické, naroste to chemické. A funguje to i opačně.
Začarovaný kruh? To ani ne. Spíš křehká rovnováha, kterou nebereme na lehkou váhu.
Jsou to nepředstavitelně vysoké počty bakterií, virů, plísní a kvasinek, které po vaší koupeli zůstanou plavat v bazénu. Bohužel, to všechno na sobě a v sobě nosíte. A voda to nemilosrdně pohltí. Většinu z těch věcí sice tvoří jen přirozená mikroflóra z kůže, sliznic a střev. Ale v nemalém množství člověk ve vodě zanechá i mikroorganismy rizikové - adenoviry, echoviry, améby či mykobakterie.
Studie říká, že po každém dospělém člověku zůstane v bazénu průměrně 0,14 gramů stolice. Po dětech dokonce až 13 gramů. A to se nebavíme o nějakém vykakání přímo do vody. Jde o smývání... no řekněme zbytků, co tam vzadu dole zůstanou. Jasně, 0,14 gramů - co to je? Skoro nic. Ale když k tomu dodáme fakt, že průměrná koncentrace střevních virů činí 1 miliardu na gram stolice, můžeme prohlásit, že k dosažení infekční dávky to stačí.
Také se ale ví, že osprchování před návštěvou bazénu počet vnesených zárodků až desetinásobně snižuje. Takže až se zase někdy vydáte do aquaparku - jestli se ještě někdy vydáte - osprchujte se. A lidem, co to nedělají, ukažte tento článek.
Ale nejen mikroorganismy se do bazénu uvolňují z vašeho těla. Co třeba takové zbytky kosmetických prostředků a opalovacích krémů - přemýšleli jste nad tím někdy? Opalovací krémy, mimo jiné, dokážou poničit fólie a dokonce i polykarbonát zastřešení.
A lidský pot? Při jednom koupání vyloučíte asi 300 ml potu, čímž se do vody dostávají dusíkáté látky - amoniak, močovina nebo kreatinin.
Samozřejmě nemůžeme zapomenout na moč. No ruku na srdce - kdo si jako malý (a dost možná i jako velký) někdy necvrknul do bazénu? Nicméně únik moči bývá i neúmyslný a studie, zabývající se tímto tématem, mluví o 25 - 30 ml moči na jednu koupající se osobu. To je další dávka dusíkatých látek, jako močoviny a amoniaku, které snižují kvalitu vody a podporují nárůst biofilmů na stěnách bazénu a v potrubí.
To tedy samo o sobě není zdravotné závadné. Ale jak zjistíte, závadným se brzy stane...
Například reakcí oné močoviny a daších dusíkatých sloučenin s dezinfekčními prostředky, které do bazénu přidáváte, vzniká pestrá směsice několika set látek s různým toxickým potenciálem. A vůbec nezáleží na tom, zda pro dezinfekci používáte přípravky na bázi chloru, bromu, UV záření, ozon nebo peroxid vodíku s ionty mědi či stříbra. Reakcím se neubráníte.
Pro své vynikající účinky i při nízkých koncetracích je nejrozšířejnější dezinfekcí chlor a těžko tomu někdy bude jinak. Stejně jako všechny ostatní formy dezinfekce má ale i on své vedlejší produkty. Nejvýznamnějším takovým produktem je vázaný chlor vznikající reakcí chloru s močovinou, která se do bazénu dostává hlavně vymýváním z kůže. Což nás opět vrací k již napsanému - důkladná očista před vstupem do bazénu je naprostý základ.
Vedlejší produkty dezinfekce způsobují například dráždění očí, nosu nebo hltanu. Při zanedbání základní péče o kvalitu vody nebo havarijních stavech se pak mohou objevit dokonce i kožní nebo dýchací obtíže.
Ale pokud vás právě napadlo, že byste těmto rizikům mohli předejít slanou vodou, tak ne, nemohli. Při této formě dezinfekce vznikají ještě toxičtější trihalogenmetany, které mají karcinogenní účinky na játra a ledviny.
A neříkejte, že ne. Protože pravdou je, že takový lok vody z bazénu nemusí být vůbec záměrný. Prostě se to do té pusy dostane. Dospělý člověk "vypije" při návštěvě bazénu v průměru 16 ml vody. Dítě více jak dvojnásobek - 37 ml. Tímto způsobem se přenášejí hlavně průjmová infekční onemocnění a do těla pronikají toxické vedlejší produkty dezinfekce.
Kůže samozřejmě přichází do styku s bazénovou vodou neustále a chemické látky ji dráždí nebo se dokonce skrz ni dostávají až do těla.
A dlouhodobý pobyt v teplé vodě narušuje vaši ochrannou kožní bariéru, čímž usnadňuje průnik mikroorganismů do hlubších povrchových vrstev kůže. Takže to s tou vířivkou moc nepřehánějte.
Nejste sami. Když to zákazníkům vykládáme, koukají na nás... no možná podobně jako vy teď. O těchto věcech se moc nemluví, nepíše, zkrátka se o tom neví. Jsou to ale fakta vycházející ze zprávy Státního zdravotního ústavu v Praze. U veřejných provozů je na nich dokonce založená celá legislativa a normy, které musí komerční bazény splňovat.
Jenže když se buduje soukromý bazén? "Tak tenhle filtr by velikostně mohl stačit, ne?" Ne! Ale je to běžná praxe, se kterou se setkáváme. Žádné výpočty, spíš podle pocitu.
Bavíme se ale o vašem zdraví. A zdraví vašich dětí. Proto tak řešíme i tyhle zdánlivé detaily. Abyste jednou nemuseli plavat v problémech. Nebo je alespoň mohli vyřešit rychleji a levněji, než rekonstrukcí celé technologie.
Protože dosáhnout nulového rizika v bazénu, ve kterém se koupou lidé, zkrátka nejde. Čím více se totiž snažíte potlačit mikrobiologické riziko - vnášené do vody námi samotnými - tím roste riziko chemické, spojené s tvorbou toxických vedlejších produktů dezinfekce. A naopak. Jedná se nám tedy hlavně o to, abychom objevili optimální rovnováhu a dostali se na přijatelnou míru obou těchto rizik.
Ale abychom to neměli tak snadné, hranice téhle rovnováhy se posouvá v závislosti na počtu koupajících se osob, jejich předchozí očistě, zdravotním stavu a chování v bazénu - třeba jestli do něj děti čurají. Naštěstí ale existuje spousta možností, jak lze reagovat.
Na jedné straně chováním koupajících se osob:
Na druhé straně technickými opatřeními:
Teď už víte vše, co potřebujete. A možná i to, co byste o bázenu raději ani nevěděli. Omlouváme se, hezky si zaplavte. 🙂
A nebojte. Když u svého bazénu nezanedbáte návrh technologie, můžou vás všechny ty výše popsané věci nechat klidnými.
