Budujeme a staráme se. V regionu Frýdku-Místku a okolí.
Napadlo by vás třeba, že byste měli zbystřit, když vám výrobce nabízí, že si můžete vybrat jakoukoliv barvu nosných profilů zastřešení? Ne? Tak zbystřete.
Takový výrobce nejspíš nemá – a logicky ani nemůže mít – na skladě profily ve stovkách barev. Na skladě má proto jen surové hliníkové profily, které pak nastříká tou vaší barvou. Jenže! – surový hliník časem zoxiduje. A jak dlouhou taková barva na zoxidovaném hliníku (byť chemicky předúpraveném) vydrží, to je otázkou.
Dokonce i pro výrobce zastřešení samotné. Proto vám nejspíš na barevnou stálost profilů dají záruku pouze po dobu 2 let.
A dějí se i další (horší) věci. Jsou firmy, které drží skladem profily v povrchové úpravě stříbrný elox a za příplatek vám nastříkají libovolný odstín komaxitové barvy. Jenže! – to už jsou dvě povrchové úpravy na sobě. A technologický postup nanášení komaxitové barvy rozhodně praví něco jiného.
Kudy tedy z barevného mámení ven?
Když před vás nějaký výrobce zastřešení rozloží širokou paletu barev, přičemž vám na barevnou stálost profilů nabídne záruku pouze 2 roky, utíkejte jinam.
Kam? Nechceme vás navádět, ale našim zákazníkům už 15 let montujeme zastřešení od české firmy Alukov, která ma v nabídce čtyři základní barvy a záruku na barevnou stálost po dobu 5 let.
A teď se pojďte podívat, jak nosné profily zastřešení vypadají zevnitř. To bude teprve překvápko.
Jednotlivé nosné profily zastřešení jsou nějakým způsobem navzájem spojené. U levnějších modelů uvidíte zvenčí všelijaké šrouby a nýty. To není moc hezké. Lepší, když konstrukční spoje nejsou navenek vůbec vidět. A pak se jen ptejte, jestli výrobce uvnitř spojů použil spojky plastové, nebo kovové.
Přičemž asi tušíte, že pevnost spoje plastového a kovového není stejná a kdo z těch dvou má navrch.
A vliv na trvanlivost plastu má také kolísání teplot – v létě může být pod zastřešením klidně i 80 °C a v zimě zase spadnou teploty hodně do minusu.
A pak samotný nosný profil.
Kolik hliníku myslíte, že najdete pod designovými liniemi, které vás svádějí v showroomu či katalogu?
Nejde totiž jenom o tvar, jaký má profil zvenčí. To je spíše designová záležitost. Z hlediska odolnosti a životnosti zastřešení je hlavní hmotnost materiálu a vnitřní výztuhy profilu. A vězte, že u zastřešení se na gramařinu nehraje. Naopak – těžší profil bude lepší. Pevnější.
Zastřešení s poctivým profilem pak nejen déle vydrží a odolá rozmarům přírody a třeba i jiných živlů – dětí. Takové zastřešení bude i po deseti, patnácti letech klouzat v kolejnicích stejně ladně jako „za mlada“.
6, 8 nebo 10 milimetrů dutinkového polykarbonátu? Logicky – čím tlustší materiál, tím větší odolnost. Nebo ne?
Bohužel. Ne.
Nejde jen o tloušťku polykarbonátové výplně v milimetrech. Ale také o její hmotnost. Váhově oslabený materiál bohužel na pohled nepoznáte. Ale poznáte ho možná hned po prvním pořádném krupobití. Což je nepříjemné. Nicméně se alespoň ukáže, kde jste při pořízení zastřešení ušetřili těch 50 000 Kč oproti „předražené“ konkurenci.
Podobně nepoznáte rozdíl mezi plným polykarbonátem a levnějším organickým sklem. Pouze v ceně. A až čas a přírodní živly vnesou do všeho více světla. A střepů.
Proto opět koukejte, jakou záruku výrobce na výplň poskytuje. Český Alukov 15 let – protože používá pravý plný polykarbonát. Na organické sklo vám nikdo tolik nedá.
A pozor ještě na jeden mýtický prodejní argument.
Plná polykarbonátová výplň zastřešení rozhodně vypadá lépe než dutinková. To je velká pravda. Ale už není pravda, že skrz ni i z křesla v obýváku krásně uvidíte na své děti, jak si pod zastřešením hezky hrají a zda neprovádí nějaké hlouposti.
Rozdíl venkovní teploty a teploty pod zastřešením zkrátka vždy způsobí, že se zastřešení zevnitř orosí.
Takže uvidíte, že Anička s Pepíčkem plavou blízko sebe, to ano. Ale už nepoznáte, jestli Pepíček Aničku objímá, nebo topí.
Větší vhled do celé situace může vnést jedině pořádné odvětrání.
Dobré utěsnění jednotlivých segmentů zastřešení má několik přínosů. Třeba že vám na hladinu bazénu skrz zastřešení nenalétají nečistoty nebo že segmenty při pořádném větru nepodfouknou a zastřešení neodletí k sousedovi.
Ale hlavně jde o tepelné ztráty! Ty zásadní nevznikají na polykarbonátové výplni. I když samozřejmě ano – dutinková výplň brání ztrátám tepla více než ta plná.
Nicméně 70 až 80 % tepelných ztrát vzniká v těsnících systémech.
Je tedy obzvláště důležité, jak dobře je prostor mezi jednotlivými segmenty utěsněný.
Pokud chcete minimalizovat tepelné ztráty a ušetřit za energie, zakrývejte hladinu i pod zastřešením solární plachtou nebo lamelovým krytím. Vše o energetických úsporách jsme psali v samostatném článku.
A tady se hodí vnést opět jednu otázku: Víte, proč některé firmy vůbec neprodávají zastřešení s plnou polykarbonátovou výplní, která je citlivá na poškrábání, ale nabízejí pouze odolnější výplň dutinkovou?
Protože vymyslet perfektně utěsněný systém tak, aby se při posouvání zastřešení guma nedotýkala polykarbonátu a nepoškrábala ho, je kumšt. A tedy i několik tisíc korun navíc.
Ty se vám ovšem vrátí na energetických úsporách.
Pokud kolejnice zastřešení přimontujete na dlažbu, pod kterou není betonová základová deska nebo alespoň betonový pás, stane se za dva tři roky nevyhnutelné – dlažba si sedne, kolejnice se zvlní a zastřešení nebude jezdit, jak by mělo. Bude drhnout. V extrémním případě nebude jezdit vůbec.
Přičemž s takovým poškozením už nic moc nenaděláte.
Nebo takto – naděláte a tady je postup: demontujete zastřešení, odšroubujete kolejnice, rozeberete dlažbu, vybetonujete základový pas, usadíte nebo nalepíte dlažbu, namontujete kolejnice a nasunete zastřešení. Záležitost na pár dnů práce. Jdete do toho?
Takže na to myslete – pod kolejnice alespoň betonový pás.
A to také u dřevěných teras a WPC povrchů, kdy se na betonový pás namontují ještě podkladové hranoly. Pokud betonový pás řešit nechcete nebo nemůžete, doporučujeme alespoň ono zesílení podkladovými hranoly. Tíha jednotlivých segmentů zastřešení totiž opravdu není malá.
Pokud uvažujete o kolejnicích zapuštěných do dlažby, myslete s předstihem na odvod vody.
Takové zapuštěné ale neodvodněné kolejnice totiž fungují jako miska, ve které se hromadí srážky a nepořádek. A obojí pak horko těžko dostáváte ven.
Naše zkušenosti i zpětná vazba od zákazníků také říkají, že pokud chcete zapustit kolejnice jen kvůli bezpečnosti, není to až tak nutné. Kolejnicový systém těch lepších zastřešení má výšku pouze 1,5 cm a mírný náběh. Takže zakopnutí a jiné úrazy nehrozí.
A poslední věc ke kolejnicím – neřešte barvu.
Jiné než stříbrné pojezdové dráhy by do vaší zahrady možná zapadly lépe. Ale protože se do kolejnic občas dostane nějaký ten kamínek nebo jiný nepořádek, stačí jedno posunutí zastřešení a máte vystaráno. Rozumějte – navěky poškrábáno.
Proto je v případě kolejnic přirozená barva hliníku – tedy odolná stříbrná eloxová úprava – často tím nejlepším řešením.
A na závěr ještě otázka: Četli jste někdy všeobecné obchodní podmínky?
Měli byste. Protože byste se možná u některých – i těch největších – výrobců dočetli, že byste to s teplotou vody v bazénu neměli přehánět. Nad 29 °C totiž přicházíte o záruku.
Paradoxní je, že si většina lidí pořizuje zastřešení právě proto, aby měla v bazénu teplou vodu. Teplejší než 29 °C.
Ale o tom už více v dalším článku.
